Letenský Kolotoč

Historie

Píše se rok 1892. Hlavou státu je Franta Pepa Jednička, měnová reforma zavádí v Rakousku-Uhersku jako platidlo korunu a na Novém městě se zakládá Slavia. Nebo rok 1893. Hlavou státu je pořád Franta Pepa Jednička, v Praze jsou poprvé vydány Lidové noviny a na Královských Vinohradech se zakládá Sparta. Proč uvádíme právě tyto dva roky? Jednoduše proto, že dnes přesně nevíme, ve kterém z nich byl Letenský kolotoč zkonstruován. Tak či onak je ale nejstarším dochovaným kolotočem v Evropě a jednou z nejvýznamnějších technických památek u nás.

Jak je možné, že neznáme přesné datum a dokonce ani přesný rok stavby kolotoče? Zřejmě kvůli tomu, že dílo řezbáře Matěje Bílka bylo označeno jako dřevěná provizorní stavba a jako takový kolotoč nepotřeboval stavební povolení. Můžeme se tak jen dohadovat, zda se na něm děti (a vzhledem k velikosti koňů pravděpodobně i dospělí) mohli povozit během letní sezóny 1893, nebo už o rok dříve. I jako provizorní ale kolotoč drží už přes 120 let. Co by za to daly některé dnešní stavby vybavené řádným povolením.

Na své současné místo, tedy na samý okraj Letenské pláně, se kolotoč přestěhoval až v roce 1894. Na budovu Národního technického muzea čekala Letná ještě dalších skoro padesát let, už tehdy se ale jednalo o velmi frekventované místo. Z jedné strany vedla ke kolotoči lanová dráha od Vltavy, z druhé koleje první pražské tramvaje Františka Křižíka z tehdejší Královské obory. První zájemce svezl kolotoč, teď už doopravdy letenský, přesně 11. července 1894.

Původně byl kolotoč poháněn silou jednoho člověka, který chodil kolem dokola a otáčel vzpěrou podlahy. Síla “jednoho obíhajícího sluhy”, jak bylo oficiálně zaneseno v dokumentech, byla postupně nahrazena systémem ozubených kol a ve 30. letech pak poprvé elektromotorem. Ten dnešní motor pochází z roku 1981 a provozovatel kolotoče to s ním občas neměl vůbec jednoduché. Jeho síla totiž neodpovídá původním převodům a ve výsledku tak celým zařízením otáčí podstatně rychleji, než jak tomu bylo u pohonů předchozích.

Neorenesanční dřevěný pavilon na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku je původní, stejně jako vnitřní vybavení kolotoče. Na točně je umístěno 19 různě velkých koní a čtyři autíčka, která ve třicátých letech nahradila původně instalovanou čtveřici lavic. Autíčka jsou plechová a svým vzhledem odpovídají právě třicátým létům, koně mají železnou konstrukci, hlava a nohy jsou vyřezány ze dřeva. Každý z nich je potažen pravou koňskou kůží bez jediného švu. Otočný sloup zdobí postavy tří rytířů, jejichž brnění ale není z plechu, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale z papírmaše, podobně jako třeba u divadelních kulis.

Od roku 1991 je Letenský kolotoč památkově chráněným objektem. Kompletní oprava dřevěného pavilonu proběhla v roce 1995, nicméně rekonstrukce interiéru - včetně všech koňů - byla kvůli nedostatku finančních prostředků ponechána na dobu pozdější. Zdá se, že ta doba nastala právě teď. Tak zkuste popřemýšlet, jestli stojí za to přispět pár korun, abyste se v budoucnu mohli u kolotoče zastavit i vy nebo vaše děti a děti vašich dětí. Třeba jen tak, na otočku.